Noc literatury ... v srdci města

Knihy, autoři a předčítači...

ALŽBĚTINY LÁZNĚ, Smetanovy sady 1, čte Hana Franková - herečka Divadla Dagmar
Irsko, Colm Tóibín: Mariina závěť, Překlad: Richard Podaný, Mladá fronta 2015

Colm Tóibín (*1955) je irský básník, prozaik, dramatik a novinář. Po studiích na dublinské University College žil tři roky v Barceloně a z tohoto pobytu vytěžil inspiraci pro debutový román Jih publikovaný v roce 1990. Po návratu do Irska pracoval jako novinář a autor cestopisů. Za svou
tvorbu získal řadu prestižních ocenění. Česky vyšly romány Brooklyn (2010) a Mistr (2013). Kromě nich je také autorem několika povídkových souborů. V současné době působí na univerzitě v Princetonu a žije střídavě v irském Enniscorthy a v New Yorku.

Mariin příběh, jak jej nevypráví Bible: Dlouhé roky po Kristově smrti na kříži nechce Ježíšova matka o svatosti svého syna nic slyšet. Vůči jeho zázrakům je skeptická a bolest ze ztráty dosud nepřekonala. Pak se rozhodne vyprávět svou vlastní verzi o Kristově utrpení – o svém
smutku a scházející zbožnosti. Je to příběh ženy, která nechce chápat, proč se od ní syn odvrátil, a jež nevěří v křesťanského Boha. Skrze její oči otevírá autor zcela nový pohled na křesťanství a vytváří netušeně lidský portrét Marie coby ikony.

AMBASSADOR, Národní dům - salonek Helmer, T. G. Masaryka 24, čte Magdaléna Hniličková herečka
Itálie Michela Murgiová: Accabadora, Překlad: Marina Feltlová, Paseka 2014

Michela Murgiová (* 1972) pochází ze sardinského Cabrasu, po studiích teologie vystřídala řadu zaměstnání, v poslední době se angažuje i v regionální politice. Knižně debutovala prózou Svět se to musí dozvědět (2006),následovanou cestopisem Cesta po Sardinii (2008). Za Accabadoru, svůj první román z roku 2009, byla vyznamenána šesti literárními cenami. Jejími zatím posledními knihami jsou novela Setkání (2012) a kolektivní deník Přítomnost (2012).

Podmanivý román vypráví příběh dvou žen zasazený do prostředí Sardinie padesátých let minulého století. Když se chudé vdově Anně Terese narodí nepříliš vítaná čtvrtá dcera Maria, ujímá se jí ve věku šesti let osamělá a bezdětná švadlena Bonaria, jež jako „accabadora“ pomáhá ze světa nevyléčitelně nemocným. Před dívkou je tato její role utajována, a když vyjde po letech najevo, Maria adoptivní matku opustí a vydá se do Turína, kde přijme místo vychovatelky. Pak ale nadejde okamžik, kdy se na smrtelném loži ocitne Bonaria, a Marii čeká jeden z nejtěžších zápasů jejího života.

JAN BECHER MUZEUM, T. G. Masaryka 282/57, čte Petr Richter herec a režisér Divadelního studia D 3, spolupracovník Divadla Dagmar

Portugalsko Afonso Cruz: Kokoschkova loutka,  překlad: Marie Havlíková, Argo 2015

Afonso Cruz (* 1971),ojedinělý a svěží hlas v současné portugalské próze, je zároveň tvůrcem animovaných filmů, ilustrátorem, hudebníkem a zemědělcem. Součástí jeho životní filozofie je výroba a konzumace vlastního piva. Román Kokoschkova loutka, autorova třetí dosud vydaná
próza, získal v roce 2012 Cenu Evropské unie za literaturu.

Cruzův román je knihou v knize s labyrintickou stavbou, v níž se důmyslně prolínají zábavné příběhy řady postav, mezi nimi příběh Adely pátrající po svém dědovi Mathiasi Popovi, neúspěšném spisovateli a hudebníkovi, který je čtenáři představen jako autor díla Kokoschkova loutka. V souladu s tezí o skutečnosti jako nápodobě umění a o věštecké schopnosti umění, jež je jedním z leitmotivů, naplňují postavy osud, jaký jim Popa v románu přisoudil. Kromě fantazie vyniká román humorem, všudypřítomným i v pasážích připomínajících hrůzy války a holocaustu, a jazykovou bohatostí: text, stavějící na metaforách, využívající významových dvojznačností, evokující skutečné i fiktivní autory a jejich díla, čerpající z filozofie (zejména orfismu) i vědy a citující z Tóry, je manifestací moci jazyka a suverénního vypravěčského umění.

KRYT POD THERMALEM, stezka pro pěší nad ulicí I. P. Pavlova, čte Viktor Braunreiter
herec Karlovarského městského divadla

Izrael, Ron Lešem: Jestli je ráj, Překlad: David Hron, Garamond 2015

Ron Lešem (* 1976) je izraelský novinář, spisovatel a scenárista. Působil v deníku Jediot Achronot na postu analytika vojenských událostí a jako reportér strávil tři roky na palestinském Západním břehu a v pásmu Gazy. Dnes je programovým ředitelem izraelské televizní stanice Kanál 2. Jeho románový debut Jestli je ráj (2005) se ihned stal v Izraeli bestsellerem a filmová adaptace knihy získala o dva roky později na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu Stříbrného medvěda za nejlepší režii.

Román vypráví o izraelských vojácích sloužících v průběhu libanonské války na základně ve staré křižácké pevnosti Beaufort. Základna je světem sama pro sebe, enklávou v srdci nepřátelského území, kde si její obyvatelé vytvořili stát s vlastními pravidly, zvyklostmi a jedinečným, barvitým jazykem. Autor s kritickým a zároveň soucitným pohledem přináší příběh lidskosti v nelidských podmínkách, nemilosrdně upřímný, ovšem také schopný překvapivě pobavit. Kniha byla kladně přijata nejen kritiky, ale i vojáky, kteří za izraelské okupace v Libanonu sloužili.
Odhaluje trivialitu války a smrti i odvahu, které je třeba k jejímu ukončení. Zatímco třináct mladých mužů a jejich každodenní zážitky v pevnosti pohánějí děj knihy a dávají jí život, pravým hrdinou románu je strach – nakažlivý, omamný a hmatatelný strach, slovo, které si vojáci sami
zakázali vyslovit.

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA OBCHODU, provozu hotelů a SOU s.r.o., nábř. Jana Palacha 20
čte Václav Balšán karlovarský malíř

Švýcarsko, Charles Lewinsky: Gerron, překlad: Eva Pátková, Mladá fronta 2015

Charles Lewinsky (* 1946) je švýcarský německy píšící prozaik, dramatik a scenárista. Po studiích germanistiky a divadelní vědy pracoval jako divadelní dramaturg a režisér, později byl redaktorem a scenáristou ve švýcarské a německé televizi. Knižně debutoval v roce 1984 a z jeho početné literární tvorby se zatím s největším úspěchem setkala románová kronika jedné židovské rodiny Melnitz (2006),která získala o dva roky později francouzskou Cenu za nejlepší zahraniční knihu. Lewinsky, jenž má sám židovské kořeny, v současné době žije spolu se svou rodinou střídavě v Curychu a ve francouzském Vereux.

Román vypráví životní příběh slavného německého herce a režiséra židovského původu Kurta Gerrona (1897–1944),který byl nacisty transportován do terezínského gheta. Někdejší hvězda němých filmů a herecký kolega Marlene Dietrichové se stal jedním z tisíce bezejmenných vězňů.
V roce 1944 měl však ještě jednou naplno rozvinout svůj režisérský talent a zachránit tak život svůj i své rodiny: Jeho úkolem bylo pro nacisty natočit propagandistický film Vůdce daroval Židům město, jenž měl ukázat šťastný a plnohodnotný život Židů v Terezíně. Je vůle přežít silnější
než pochyby o životě ve lži? Je možné popřít celý život pro záchranu vlastního krku?