Post-noční večírek literární

Všechny ukázky z Noci literatury 2017 budou k vidění a slyšení v podání herců Divadelního studia D3.
z knih evropských autorů čtou:
Anna Ratajská, Marek Himl, Tereza Fischerová,
Petr Johanovský, Eliška Huberová, Adam Fedorek

Post-noční večírek literární

Literární pořad
Pro: Všichni
Vstupné: zdarma
Místo: Pobočka Lidická
Datum: 06.06.2017 18:18 - 20:00
/akce/post-nocni-vecirek-literarni-a6246.htm
Text

čte Petr Johanovský

Irsko
Sara Baume: Jasno lepo podstín zhyna

Překlad: Alice Hyrmanová McElveen, Odeon 2016
Spisovatelka Sara Baume (* 1984) vystudovala tvůrčí psaní na dublinské
Trinity Collegeu. Její debutový román Jasno lepo podstín zhyna byl roku
2015 nominován na několik literárních cen v čele s Guardian First Book
Award a Costa First Novel Award.

Pozoruhodný titul prvotiny mladé irské autorky je poetickou variantou
názvů čtyř ročních období, která tvoří časový rámec příběhu přátelství
dvou psanců – osamělého člověka a týraného psa. Sedmapadesátiletý
podivín Ray žije sám v domě po svém otci v nejmenovaném městečku
na irském pobřeží. Nikdy nechodil do školy, bojí se lidí, jeho jedinými
společníky jsou knihy. Jednoho dne si v místním útulku pořídí
zohaveného jednookého psa, rychle k němu přilne a poprvé v životě
pocítí hluboké pouto k jiné živé bytosti. Když Jednooko napadne cizího
psa, oba vyděděnci prchají a vydávají se na epickou cestu napříč Irskem,
během níž mu Ray postupně svěřuje pochmurná tajemství ze své
minulosti.

čte Eliška Huberová

Francie
Karine Tuilová: Bezstarostnost

Překlad: Tomáš Havel, Garamond 2017
Spisovatelka Karine Tuilová (* 1972) je ve Francii už známou autorkou
a její knihy se železnou pravidelností figurují mezi kandidáty
na nejprestižnější literární ocenění.
Původní profesi právničky se v roce 2003 rozhodla pověsit na hřebík
a začala se věnovat psaní na plný úvazek. Na otázku, proč píše, autorka
odpovídá: „Když jste smíření a spokojení s tím, co se děje kolem vás, tak
nepíšete.“

Román Bezstarostnost se zaměřuje na šedé zóny současné francouzské
společnosti. Ukazuje do jaké míry je pověstná kolébka svobody, rovnosti
a bratrství nesvobodná, diskriminující a lpí na škatulkování, ať už
na základě sociální třídy, nebo etnického původu. Kniha prostřednictvím
čtveřice postav – afghánského veterána, novinářky a spisovatelky,
úspěšného obchodníka a černého francouzského politika – nezachycuje
pouze násilí války, ale i latentní násilí naší společnosti, v níž dokážou
rasismus a antisemitismus vzplanout se stejnou intenzitou jako
v dobách minulých.

čte Adam Fedorek

Belgie / Valonsko
Patrick Declerck: Běsi, co mě sužují

Překlad: Tomáš Kybal, Host 2017
Patrick Declerck (* 1953) je belgický frankofonní psychoanalytik
a spisovatel. Člen Pařížské psychoanalytické společnosti, autor esejů,
pamfletů i povídek. Svůj první román – Sókratés ve tmě – vydal v roce
2008, o čtyři roky později vychází román Běsi, co mě sužují, který získal
prestižní belgickou cenu Prix Victor-Rossel.

Dětství v Bruselu. Škola, kde jsem otupělý nudou pozoroval oknem, jak
prší. Víkendy v Ostende, se stínem blízkého Ensora. Babička byla šílená.
Charcotovská hysterička. Strejda tíhnul spíš k lehké psychopatii. A táta
byl ochotný odjet kamkoliv: do Argentiny, do Ameriky... Kamkoliv, jen
když to bylo někde daleko. Vypadněme odsud, říkal. Celé té kumpanii se
moc dobře nevedlo. Už jen to, že náš rodinný lékař byl psychiatr. Takže ze
mě byl nutně napřed neurotik a potom, o dost později, analytik.
Mezitím, v čase svěžího a radostného dospívání, jsem chtěl žít mezi
Tupamaros v Uruguayi. Skončil jsem pod stanem v horách poblíž
Briançonu. Román? No, ano, román, chcete-li... Ale román, jehož
hrdinkou i základní zápletkou pak bude psychoanalýza.

čte Anna Ratajská

Rakousko
Robert Seethaler: Celý život

Překlad: Michal Půček, Albatros 2017
Robert Seethaler (* 1966) je rakouský herec, spisovatel a filmový
scenárista. Absolvent vídeňské herecké školy, vystupoval v divadlech
ve Vídni, Berlíně, Stuttgartu a Hamburku, ale také např. ve filmu Mládí
Paola Sorrentina. Literárně debutoval v roce 2006, česky dosud vyšel
jeho román Trafikant (2014). Žije ve Vídni a v Berlíně.

Román zachycuje životní příběh Andrease Eggera. V průběhu
sedmdesáti let ho tak poznáváme jako pastevce dobytka na alpských
pastvinách, čeledína, zamilovaného mladíka, dělníka na stavbách
lanovek, vojáka wehrmachtu za světové války, průvodce turistů
i starého podivína, jenž se sám vydělil ze světa, který pro něj přestal být
důvěrně známý, a přežívá stranou vesnice. Za sedmdesát let se totiž
neproměnil jen on, ale také celé alpské údolí. Původní ves s několika
selskými dvory se stala žádaným turistickým cílem. Dnes tu hučí auta
a lanovky, v barech a restauracích vyhrává muzika. Seethalerův hrdina
ale není zatrpklý nebo nespokojený. Jen žije jinak a nechce být v této
jinakosti rušen. A tomu jeho autor dopřává, nechává jej tak žít i zemřít
a jeho text tak získává obecně lidský rozměr.

čte Marek Himl

Německo
Joachim Meyerhoff: Kdy bude konečně zase všechno takové, jaké to nikdy nebylo

Překlad: Michaela Škultéty, Plus 2015
Joachim Meyerhoff (* 1967) je německý spisovatel, režisér a divadelní
i filmový herec, člen hereckého souboru vídeňského Burgtheateru.
V roce 2007 obdržel ocenění Herec roku. Jako literární autor publikoval
dosud tři tituly, při jejichž psaní se inspiroval svými zážitky z období
dětství a dospívání, pobytem v Americe nebo svým studiem herectví
v Mnichově.

Znáte písničku o huse a lišce? No jak byste taky mohli! Vymyslel si ji totiž
malý Joachim, když ho po jednom z jeho záchvatů vzteku usadila
maminka na zapnutou pračku. Joachim bydlí s rodiči a dvěma staršími
bratry v psychiatrické léčebně, kterou řídí jeho tatínek.
Díky tomu Joachim odmalička naráží na ne zcela běžné situace:
na zádech ho vozí jeden z pacientů a divoce přitom zvoní na zvony,
s jiným obyvatelem kliniky Joachim kreslí příčné řezy kočkou a na
narozeninové oslavy nepřicházejí upjatí a sváteční hosté, nýbrž
Kimberly, která jí raději sedmikrásky než dort. Ovšem když si už dospělý
Joachim vybavuje zdánlivě banální a humorné historky z dětství,
vysvitne ze vzniklé mozaiky trochu jiný obraz toho, jaké to (ne)bylo.

čte Tereza Fischerová

Belgie/Vlámsko
Griet Op de Beecková: Pojď sem, ať ti můžu dát pusu

Překlad: Adéla Elbel, Host 2017
Griet Op de Beecková (* 1973) je vlámská spisovatelka a žurnalistka,
v letech 1994–2004 působila jako divadelní dramaturgyně. Za svou
prvotinu Výš než v sedmém nebi (2013; česky 2015) získala Bronzovou
sochu za nejlepší nizozemsky psaný debut a byla nominovaná na řadu
dalších ocenění. Svůj druhý román „Pojď sem, ať ti můžu dát pusu”
vydala o rok později.

Román Pojď sem, ať ti můžu dát pusu, je bezostyšně upřímným
příběhem o tom, proč se stáváme tím, kým jsme. Mona jako dítě, jako
čtyřiadvacetiletá dívka a jako pětatřicetiletá žena. Román o dětství,
ale také o rodičovství. O zlomených lidech a o tom, jak neúmyslně
ubližují ostatním. O tom, kde končí odpovědnost a začíná vina.
O tajemstvích a samotě. O nemoci a mlčení. O tom, jak je nebezpečné
být silný. O zapomínání a neschopnosti zapomenout. O odvaze
zachránit sebe sama. A samozřejmě také o lásce. Protože ta je vše,
co máme, nebo alespoň téměř vše.

 


Novinky na e-mail